V 17. kole jsme zajížděli do Želetavy B. Věděli jsme, že to bude hodně těžké, protože Želetava v minulém kole prohrála 10:1, takže jsme čekali, že si udělá na domácí půdě chuť a samozřejmě postaví chlapy z týmu A. Situace byla o to těžší, že se mi omluvilo pět zkušených chlapů. Sestavu jsme tedy museli seskládat s ohledem na jejich absenci. V kabině, před začátkem zápasu, vládla nervozita spolu s obavami o konečném výsledku. Mužstvo jsem povzbuzoval, že to dopadne dobře a že si odvezeme bod, ačkoli jsme v duchu doufal ve tři body. Zápas jsme začali překvapivě velmi dobře s mnohými šancemi, a až ve 21. minutě Pavel Bartušek nádhernou střelou z otočky pod břevno završil na 1:0. Zápas se pro nás vyvíjel velmi dobře a tlačili jsme. Největší hrozbou prvního poločasu domácí týmu byl Šimon Vladeka. Podotýkám, že je to hráč A týmu, který to tam tahal a střílel z dvaceti metrů na bránu. Co se mu poté ve 37. minutě tvrdou střelou podařilo, bylo srovnat stav na 1:1. Poločas tedy skončil remízou. Do druhé půli jsme šli s tím, že bychom chtěli výsledek udržet. Domácí tým ale proti nám postavil ještě další tři hráče z týmu A, což bylo velmi znát. Přitlačili nás a my jsme se začali bránit. Obrana pracovala výtečně, hlavně brankář Dominik Obůrka, který vychytal tři tutové šance. Ve 48. minutě zaútočil Marek Pislcajk padesátimetrovým sprintem na bránu a ještě se zeptal domácí brankáře, kam ho chce v síti. Zápas skončil 2:1, což jsme nečekali. Chválím proto celé mužstvo za bojovnost a obětavost.
TJ Sokol Stařeč – oddíl fotbalu
