4 : 2 (3 : 0)
Zápas jsme zahájili naprosto katastrofálně a v osmnácté minutě za stavu tři nula jsme byli doslova na „ručník“. Dělala nám problém rychlost a okamžité důrazné napadání domácích hráčů, kupili jsme triviální chyby, nebyli schopni udržet míč a ani si pořádně přihrát. Dvě branky po rohových kopech padli z prostorů v malém vápně, kde nemůže a nesmí být zakončující hráč téměř bez jakéhokoliv ataku…. Vypadalo to na velký debakl, ale nakonec jsme byli velmi blízko získat aspoň bod. Od dvacáté minuty jsme postupně začali hru vyrovnávat a poločas se již dohrával víceméně vyrovnaně. Do větších šancí jsme se však zatím nedostávali. Druhý poločas už vypadal úplně jinak, postupně jsme si začali vytvářet trvalou převahu a zákonitě přicházeli šance a možná už pozdě na zvrat přišli i dvě branky. Měli jsme několik možností vyrovnat, ale v době našeho velkého risku nakonec domácí v závěru své vítězství potvrdili čtvrtou brankou. Těžko někoho z týmu vyzdvihnout, nejcennější bylo, že jsme se z úplného a hlubokého dna dokázali postupně zvednou k solidnímu týmovému výkonu. Zmíním tedy aspoň jedno jméno, Rosťa Ježek po roční vynucené pauze se dostává do velmi dobré formy a na nezvyklém místě krajního obránce se rozehrává k velmi dobrým výkonům.
