Mirek Kaňka – Kapitán A týmu
1) Kde jsi začínal s fotbalem?
Začínal jsem v Třebíči, ještě ve Slavii Třebíč. Nejsem už nejmladší, takže z dnešního pohledu to byl fotbalový pravěk. Na tréninku většinou škvára i v létě, kožené kopačky neexistovaly, spousta hráčů, velká konkurence. Ale samozřejmě vzpomínky jsou především na ty pěkné věci.. Jen v Třebíči bylo Bopo i Slavia a každý klub měl 4 družstva žáků a 4 dorostu. Hlavně derby s Borovinou bylo vždycky vypjaté. Já byl naštěstí zrovna v ročníku, který byl na Slavii podstatně silnější. Takže jsme do Boroviny jezdili rádi a pravidelně zpívali „Ať je teplo, nebo zima, ho… hraje Borovina!“
2) Co tě zaválo do starče?
No nabídka, která se neodmítá. 🙂 Ne, tak to nebylo. Hrál jsem v HFK v béčku a utrhl jsem si v koleni zkřížený vaz. Měl jsem asi rok a půl pauzu a návrat už byl takový divný. Jednak jsem studoval VŠ a úplně to nestíhal, ale hlavně většina kluků se za ten rok a půl změnila. Vracel jsem se do jiného týmu, po zranění, nějak mě to nebavilo. Navíc v té době to trénoval starší Kylda. No já mu vždycky řekl, co si myslím, a on to občas nekousal. Prostě se nabízelo, abych to už zkusil někde jinde. A Stařeč byla jasná volba. Mám odsud manželku, je to kousíček od Třebíče (na pivo dojdeš, nebo dojedeš na kole), dobrá tráva… Tak jsem se rozhodl a tak trošku se sem nominoval. Zavolal jsem Márovi Voďovi, zjistil číslo na trenéra, zašel na trénink… No, a ještě to nebylo. Nejdřív mě Píďa moc nechtěl (v té době to z HFK taky nebylo zadarmo), ale naštěstí tady pár místních „bolestínků“ (Voďa, Rosťa a ještě někdo…) po prvním zápase odpadlo, takže nebyli lidi a už jsem ve druhém kole rozdával radost.První zápas jsme hráli proti Želetavě. V poločase mě paní Perničková vyhlásila, že jsem nevěděl, co se děje. No ale ve druhé půlce jsem vyrovnal na 1:1 a po zápase už jsem byl kamarád. A už jsem tady asi 10 let.
3) Co pro tebe znamená fotbal?
No asi míň, než si spousta lidí myslí. Když to vezmu obecně, tak doma fotbal na TV nepustím. Mrknu na dohráno, protože v TV je jinak úplný prd, ale to je maximum. Ligu bych si nepustil. 🙂 Liga mistrů je super záminka jít do hospody, ale jinak to moc nesleduji. Kdyby jsi se zeptal na sestavu Manechesteru United, tak aktuálně možná nedám ani jedno jméno. Osobně to beru jako koníček, odreagování od běžného života a příjemnou možnost sportovat. Tréninky mám fakt rád, zahrát si fotbálek naplno, hecovat se. Člověk si zaběhá, zařve, endorfiny jsou ven, paráda. Ale přiznám se, že občas se mi fakt nechce na zápas. Naštěstí jsem takový ten „vítězný typ“. Když už se převleču, tak na hrišti mě to chytne, chci vyhrát a žeru to. Nestává se mi, že bych koukal na hodiny a schovával se jak Roman. Ale jako nejradši bych hrál soutěž, která se hraje 1x za 14 dní. To by mi sedělo. 🙂
4) Do Starče jsi se přestěhoval i s rodinou. Jak se vám ve Starči žije?
No samozřejmě dobře, protože mám skvělou ženu a super 3 děti. Ale tak by se mi žilo i jinde. 🙂 Ne, Stařeč mám fakt rád. Cítím se tady jako doma. Znám tady už hodně lidí a nechtěl bych měnit. Já nikdy moc nechápal lidi, co se stěhují, když vyloženě nemusí. Myslím, že kořeny a zázemí jsou důležité. V Praze jsem byl pár let, ale vždycky jsem na 100% věděl, že se budu vracet. Líbí se mi ve Starči, že to tady tak komunitně funguje. Dětský den, Čarodějnice, Mikuláš, zábavy, fotbal, hasiči. Doufám, že už mě berou jako místního. Já vlastně jsem, děda pochází z Červené hospody. Takže ke Starči a k hospodě jsem měl vždycky blízko…
5) Co říkáš ve Starči na Fotbaloví oddíl a fanoušky?
Super. Před partou lidí, co tady dělají fotbal, smekám klobouk. Stojí je to neskutečné množství jejich volného času. Samozřejmě v čele s Jimkem. Až toho jednou klovne nějaká Maňa z Boňova, nevím, jak to tady budeme dělat. Máme tady krásné hřiště, teď budou nové kabiny. A to není samo od sebe. Snažím se chodit na brigády a pomáhat, i když sám dodělávám barák a mám 3 děti. Super je, že se daří držet mládež. Párkrát jsem se tady byl podívat na přípravky a mě na to baví koukat víc, než na tu ligu. Prostě paráda. Až bude u hřište zase hospoda, budu chodit ještě poctivěji. Fanoušku mám rád, však se všichni dobře známe. Snažím se jim dělat radost. Minimálně tím, jak v dresu vypadám. To je musí vždycky pobavit.
6) Jak hodnotíš podzim?
Dobře. Na to, že pořád dost lidí chybělo, tak body nějaké máme. Máme dobrého trenéra, který to umí postavit, i když nemá z čeho. Je sice pravda, že na tréninku nepamatuji, že by jeho tým vyhrál. Ať vzpomínám, jak vzpomínám, většinou je to debakl. Ale paradoxně v zápasech mu to vychází, takže spokojenost. 🙂 Ne, sranda. Franta Prokop je super trenér, chytrý chlap. Když vidím, co je občas na lavičkách soupeřů, nechápu. Doufám, že u toho Franta ještě nějakou dobu vydrží. A na tréninku si občas zahraje i se mnou, takže zná, jaký je to vyhrát…
7) Co složení týmu a budoucnost fotbalu ve Starči?
Krátkodobě to vidím dobře. Máme nyní dobře složený tým věkově, takový správný mix. Akorát by bylo potřeba, abychom se dokázali sejít kompletní. Když bychom byli komplet, věřím, že hrajeme špici. Kdyby třeba někteří „boroviňáci“ méně pili, někteří „niváci“ nebyli líní na krok a někteří nebyli bum do hlavy, tak by to občas bylo veselejší. Ale to k této úrovni patří. Kdo umí kličku, hraje venku. Já krátkodobou budoucnost vidím dobře. V té dlouhodobé mě těší ta mládež. Vidím tady hromadu místních malých kluků, kteří to snad za pár let doplní. Ještě se musí v kabině Áčka z mladší generace někdo vyprofilovat tak, že to trošku povede. Ale to snad přijde, fotbalisti jsou tady dobří!
